Blog pro ženy s dětmi i bez nich, ale i pro muže

Daniela Šinkorová: „Jsem posedlá prací!“

21. března 2006 v 12:05
V seriálu Ordinace v růžové zahradě hraje sympatickou doktorku Gitu Petrovou. Umí si představit, že by stejně jako její postava měla sedmnáctiletou dcerou? A jak vychází s muži, kteří v seriálu hrají její milence?
Během domlouvání rozhovoru jsem si nemohla nevšimnout, že máte diář skoro do posledního místečka přeplněný pracovními závazky… Jakým způsobem obnovujete svoje psychické síly? Máte nějakou tajnou meditační techniku?
Mám! Zrovna dnes jsem ji aplikovala. Když usínám, počítám do deseti a při nadechování si představuju, že vdechuju pozitivní energii. Při vydechování také počítám do deseti a vyháním z těla vše negativní. Do tří minut pak většinou usnu… I práce sama o sobě mě nabíjí, třeba pochvala od režiséra Ordinace v růžové zahradě Jána Sebechlebského je pro mě obrovskou satisfakcí. A to samé pro mě znamená v divadle potlesk publika. Tři hodiny ze sebe na pódiu vydávám všechno, ale ten desetiminutový potlesk mi pak všechnu tu energii vrátí zpátky - protože vím, že jsem někomu udělala radost.
Váš tatínek prý jednou odešel z hlediště, když jste na jevišti v rámci své role kouřila. Vy jste musela mít přísnou výchovu…
Tatínek byl hodně zásadový. Byl inženýr zabývající se zdravotechnikou a všechno v životě měřil na body a na výsledky. Potřeboval tabulky a jasný řád a k tomu vychovával i nás, ale maminka mu to rozbourala. Je to loutkoherečka, osobnost, založená na citech a intuici a umí si užívat života. Tyhle dva principy se ve mně perou dodnes, občas použiju něco z jednoho rodiče, občas z druhého. A občas v nepravou chvíli (smích).
Jak jste dospěla k rozhodnutí odejít ze Slovenska?
Chtěla jsem studovat muzikálové herectví. A právě tenhle obor odešla do Brna na JAMU studovat spolužačka z konzervatoře Alenka Antalová, který mi o té škole vyprávěla tak úžasné věci, že jsem se to rozhodla taky zkusit. Pak jsem se přihlásila na konkurz na Draculu, který jsem posléze úspěšně zdolala. Zatím mám základnu v Praze, i když jsem jezdila hrát do Brna a dnes jezdím do Plzně. To "zatím" je ale důležité.
Proč je to tak důležité?
Jsem člověk, který potřebuje změnu. A v našem povolání musíte hledat inspiraci. Jsem prací posedlá, takže bych neodmítla žádnou zajímavou nabídku, v kterémkoli městě nebo v kterékoli zemi. Toužím poznávat svět. Každý den mi dochází, o co všechno přicházím, co bych ráda objevila.
Co byste ráda objevila zrovna teď?
Nejradši bych odjela na Seychelské ostrovy. Jsem průduškářka a pobyt u moře mě vždycky zklidnil a pročistil. A Seychely si představuju jako ráj na zemi. V dohledné době se mi to ale nesplní, práci na Ordinaci mám naordinovanou do léta, a pak bude premiéra muzikálu Jack Rozparovač.
Chybí vám něco ze Slovenska?
Můj plyšový medvěd (smích). Tomu je 25 let a je to vzpomínka na období, kdy jsem byla téměř smrtelně nemocná. Rodiče mi slíbili, že když vydržím léčbu, koupí mi největšího plyšáka, kterého seženou v Prioru. A taky moje postel. A máma, samozřejmě. To, že na mě čeká a bezpodmínečně mě miluje, je krásný.
Umíte si představit, že byste stejně jako vaše postava z Ordinace v růžové zahradě Gita Petrová měla sedmnáctiletou dceru?
Jasně že umím, jinak bych to nemohla zahrát. My herci si toho umíme představit dost. A vůbec mi ta představa nevadí, i když jsem o něco mladší než Gita Petrová a mít sedmnáctiletou dceru by ani z fyzického hlediska nebylo možné… Biologické hodiny ale tikají a já bych dítě chtěla. Většina mých spolužaček už dítě má, a tak si říkám, jestli jsem v tomhle neudělala chybu. Jestli není lepší, když mezi rodiči a dětmi není zase tak velký věkový rozdíl. Budu ale doufat, že to záleží jen na vztahu, který si se svým dítětem vytvořím.
A už jste někdy v životě byla v situaci, že jste o mateřství vážně uvažovala?
Ano, jednou jsem měla pocit, že jsem našla toho pravého partnera. Připadalo mi to tak silné, že jsem o tom uvažovala, ale zrovna v tom období jsme se rozešli. Takže je nakonec dobře, že se to nestalo.
Je ve vašem životě momentálně vůbec dost prostoru pro nějakého muže?
Určitě! Na tuhle otázku je jednoduchá odpověď: Všechno jde, když se chce. Lidi, kteří nejsou součástí šoubyznysu, jsou na tom s časem podobně jako my, jen nejsou tak na očích. Ptá se někdo sekretářky, která má čtyři děti, jestli má čas na vztah? Doba je dnes uspěchaná a vztahy je třeba si hýčkat.
Co přesně znamená "hýčkat si vztah"? Najít si na něj dost času?
To není otázka kvantity, ale kvality. Čas je třeba využít a může to být třeba jen jeden telefonát denně nebo jeden víkend za měsíc. I když neříkám, že by mi vyhovoval vztah s někým, s kým bych se vídala jednou za půl roku, to zase ne…
A jak si rozumíte se svými seriálovými milenci, Petrem Rychlým a Tomášem Krejčířem?
Dobře. Prvního jsem si "vyzkoušela" Petra. Z něj čerpám energii, dobrou náladu i zkušenosti. Je to pracant a dobrý herec, na scény s ním se vyloženě těším. S Tomášem Krejčířem se teprve poznáváme a myslím si, že se známe lépe a lépe. S ním točím i postelové scény, což je vždycky technicky náročné. Složitě se nacvičují různé choreografie a přemýšlí se nad tím, aby každý detail vypadal dobře.
Kdybyste byla na místě Gity Petrové, vybrala byste si ženatého primáře Čestmíra Mázla (Petr Rychlý), nebo mladého horolezce Romana Kříže (Tomáš Krejčíř)?
Ani jednoho! Já bych si vybrala svého bývalého manžela Richarda (Aleš Procházka). Znám ze svého okolí hodně partnerství, která se rozpadla třeba kvůli nevěře, a po rozchodu si partneři váží jeden druhého víc než předtím, protože získali zpátky svou svobodu a svůj prostor. A stejně tak má moje postava hezký vztah se svým bývalým manželem, stále se jí chodí svěřovat… Všechno ale dopadne úplně jinak, nechte se překvapit!
Co vám dalo natáčení seriálu Ordinace v růžové zahradě?
Naučila jsem se být ve střehu, být pohotová. Ze dne na den se učím třicet stran textu, takže není čas na složité zkoušení jako v divadle. Neustále musím myslet na to, kde zrovna ve scénosledu jsme, aby se to pojilo dohromady. Taky musím přiznat, že dřív jsem příliš nevnímala, jak si správně stoupnout do světel. Až hlavní kameraman Lubo Glavanakov mě na to začal upozorňovat. A je to hodně důležité. Další věc, která mě vždycky posune dál, je spolupráce s novým režisérem. Na Jánovi Sebechlebském je úžasné, že okamžitě pozná všechno, co není pravdivé. Je na něm vidět, že točil dokumenty. Ví přesně, co chce, na druhou stranu mi ale nechává prostor pro mé vlastní vyjádření a to je vzácný kompromis.
A co ostatní kolegové?
Roman Zach, Veronika Jeníková, Linda Rybová, David Prachař, Ladislav Potměšil - to je paráda!!! Od nich se učím přímo na place. A navíc oni jsou v civilu všichni báječní!
Kdo je Daniela Šinkorová
  • Narodila se 28. prosince 1972 v Nitře.
  • Vystudovala hudebně-dramatický obor na konzervatoři v Bratislavě a muzikálové herectví na JAMU v Brně.
  • Mohli jste ji vidět například v muzikálech Dracula, Sugar - někdo to rád horké, Pomáda, Cats, Vlasy, Sweet charity, Pokrevní bratři.
  • Je držitelkou Ceny Thálie 2002 za mimořádný výkon v roli Zuzany v muzikálu Kristián s přihlédnutím k roli Velmy v muzikálu Chicago. Druhou Thálii (2004) získala výkon v muzikálu Kabaret.
  • V seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech hrála lékařku Naďu Šulcovou.
  • Momentálně ji můžete vídat v seriálu Ordinace v růžové zahradě opět jako lékařku - Gitu Petrovou.
  • Vydala 2 sólová CD: To je štěstí a Daniela Šinkorová - Muzikál, film a televize.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama