Blog pro ženy s dětmi i bez nich, ale i pro muže

Hrůza – prohodili jsme si partnery

21. března 2006 v 9:29
Hrůza – prohodili jsme si partnery
Začalo to hodně příjemně. "S Ivošem jsem se seznámila v jedné hospodě a chodit jsme spolu začali hned ten večer. Že se situace vyvine tak, že se do sebe zamilují i oba naši partneři, tenkrát nenapadlo ani jednoho z nás."

Chtěli být samozřejmě pořád spolu. Jak už to u zamilovaných bývá. Jenomže, když má člověk doma dvě děti, moc času na rande neurve. "Protože Ivoš byl na tom na chlup stejně, napadlo nás, že jediná šance, jak spolu být víc než pár minut denně, je seznámit obě rodiny. Takový pěkný rodinný víkend," píše Lenka.
No, jednoduché to nebylo. "Copak Ivošova žena Jana. Ta si mě oblíbila docela snadno. Stačilo pár společných posezení a zcela samozřejmě to pozvání na jejich chatu vyslovila. Ale mému manželovi Petrovi se zrovna dvakrát nechtělo. Až když jsem zdůraznila, jak moc prospěje dětem pobyt na čerstvém vzduchu, navíc zadarmo, kapituloval."
Romantický víkend?
Ten víkend byl jen pro otrlé. Rodinky shromážděné u krbu a Lenka s Ivošem se jako zločinci kradli za chalupu, aby si mohli dát alespoň pusu. Vzrušující dobrodružství, které jen zázrakem neskončilo průšvihem. "Když jsme se po půlnoci s Ivošem zamkli v koupelně, abychom si jeden druhého alespoň trochu užili, měla jsem chvílemi husí kůži a uši tak trochu jako netopýr. Co kdyby na chodbě někdo prošel?"
Druhou noc už se raději vykradli z chalupy ven a utekli do lesa. Když se k ránu vraceli, měla Lenka trochu strach, ale za tu noc to stálo.
Víkendy se postupem času docela zaběhly. Trávili je buď ve čtyřech, nebo dokonce jen ve dvou. To když měla Jana službu, Petr musel do práce a děti přece potřebovaly na vzduch. "Těžko říct, kdo přišel první s nápadem, že by děti měly vyjet, i když jsem zrovna měla být v práci já. Petr s Janou se toho rádi ujali a my s Ivošem rozhodně neprotestovali. Zůstali jsme spolu sami v Praze."
Nakonec se nová situace docela zažila. Ve čtyřech se sešli jenom málokdy, v podstatě se střídali. "Jednou jsem vyjela já s Ivošem, podruhé Petr s Janou. Zhruba po půl roce jsem si uvědomila, že jsem s Petrem za poslední tři měsíce strávila jeden víkend. Že v podstatě žiju s Ivošem a Petr s Janou. Zvláštní. Neměla jsem z toho žádnou radost. Možná, že láska k Ivošovi už trochu vyprchala, třeba jsem pořád ještě měla ráda Petra. Každopádně při představě, co tam Petr s Janou dělá, mi nebylo zrovna dobře. Jenomže ti dva si to nechtěli nechat vzít. Dívala jsem se, jak přicházím o muže, a mohla jsem jedině mlčet. Do náruče jsem ho Janě přece vehnala já."
Najednou už Lence nepřipadalo romantické hnát se po práci do vypůjčeného bytu, hrát si s Ivošem o víkendech na maminku a na tatínka. Chtěla zpátky Petra. Nastalo období dobývání vlastního muže. "Večeře při svíčkách, nové sexy prádlo, to by bylo, abych ho nedostala zpátky. I děti zapracovaly, stačilo trochu je nasměrovat a už samy přesvědčovaly tatínka, že jsme už dlouho nikde nebyli jako rodina. Jenže zatím se jen trápím. Jak to všechno definitivně skončí, je zatím ve hvězdách. Petr se Jany jen tak vzdát nehodlá."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama