Blog pro ženy s dětmi i bez nich, ale i pro muže

"Manžela jsem poznala v den vlastní svatby."

23. března 2006 v 13:31
Měla jsem svatbu. Ano, a doslova. Zrovna jsem se vdávala. Měl to být nejšťastnější den mého života. Měla jsem krásné bílé šaty s vlečkou, připravenou krásnou hostinu, všichni pozvaní hosté byli natěšení, vše bylo přichystáno, a já? Já byla tak nesmírně šťastná a kupodivu i klidná.
S mým nastávajícím manželem jsem žila pět let. Už nás přestalo bavit neustálé dojíždění a scházení, prostě jsem chtěli být jen a jen spolu. Tak jsem se rozhodli, že se vezmeme. Nebo spíš mě napadlo, že bychom se mohli vzít. Když přišel ten očekávaný den, všichni jsme, jak jinak, byli velmi nervózní. Překvapivě však víc než já byl můj milý nastávající. Ale nějak jsem tomu nepřidávala na významu. I to se stává. Chlapi jsou přece někdy až moc citliví.
Vždycky jsem si přála svatbu v kostele a tak se i stalo. Konečně jsem se dočkala a šla tou vytouženou uličkou, jak já říkám - uličkou lásky a těšila se na společný život. Jenže když mělo dojít k osudnému Ano, můj cukající se a nervózní nastávající řekl NEEE. Myslela jsem, že na místě omdlím. Později mi vysvětlil, že si nebyl jistý, jestli už se chce vázat, a že jsem ho do chomoutu chtěla v podstatě dostat já. To mi dnes už ale vůbec nevadí.
Protože když řekl to osudné Ne, vyběhla jsem z kostela a omylem jsem srazila jednoho mladíka. Chtěla jsem se omluvit, ale to co se stalo, mi snad nikdo neuvěří. Byla to láska na první pohled. Byl to tak nádherný chlap s černými vlasy a kdybyste viděli ty jeho uhrančivé oči! Já se v nich hned utopila. Nebyla jsem schopna slov. Ptal se mě, proč tak pěkná nevěsta běhá uplakaná po ulicích. Když jsem mu odvyprávěla svůj příběh, řekl mi, že mě by si vzal hned a že mého bývalého přítele nechápe. A mě v té chvíli "ruplo v bedně" a říkám mu, že klidně může.
Vím, že jsem v tu chvíli asi nepřemýšlela, ale opravdu jsme se vzali. Jsme spolu již 25 let a báječnějšího chlapa jsem si přát nemohla. Začátky sice nebyly lehké, ale všechno jsme zvládli. Máme spolu dvě krásné děti, a když jim vyprávíme náš příběh, jen těžko mohou uvěřit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama