Blog pro ženy s dětmi i bez nich, ale i pro muže

Nechci na nočník!

23. března 2006 v 9:14 |  Děti
Nemůže se vaše děťátko zbavit plenek a naučit se chodit na nočníček, zatímco sousedovic stejně stará ratolest to už umí? Nepropadejte panice, nic není ztraceno.
Každé dítě je individualita, a stejně tak, jako jednomu vyroste první zoubek ve čtyřech měsících a jinému až v roce, osvojí si i hygienické návyky některé dříve a jiné později. Bylo by chybou snažit se to uspěchat.
Podle Sigmunda Freuda prochází každý člověk v raném věku třemi fázemi vývoje. V první fázi je dítě fixováno na svoje ústa - od přijímání potravy počínaje mateřským mlékem po "ochutnávání" všeho, na co kolem sebe dosáhne.Ve druhé fázi "objeví" svoje genitálie a když je nahé, má tendenci si na ně sahat a hrát si s nimi. Ve třetí fázi, která nastupuje mezi druhým a třetím rokem života, se zaměřuje na vylučovací orgány. V této době rodiče začínají učit dítě chodit na nočníček.
Fyzicky je na to malý človíček připraven, protože dokáže ovládat svoje svěrače a tím i vylučování. Jenže - musí také chtít. Udělat bobánek, nebo ne? Toť otázka! A rozhodnutí je jen a jen na dítěti. Jedině na něm záleží, zda udělá radost rodičům a "vyrobí" něco do nočníčku.
V této fázi se dítě učí jednat samostatně a prosazovat svou vůli. Zároveň se vytvářejí základy jeho pozdějšího vztahu k sobě samému a ke svému tělu. Dítě se musí naučit mít radost z toho, že "ee" je v nočníčku a ono zůstalo v suchu a v čistotě. A právě v tomto momentě, jak doporučují zahraniční psychologové, by rodiče neměli věc uspěchávat a rozhodně by neměli začínat s vysazováním dítěte na nočníček předčasně. To, co se rodičům dvouletého dítěte jeví jako výchovný úspěch a velká výhoda, může být v pozdějším životě k jeho neprospěchu.
Každé dítě je jiné a potřebuje pro svůj vývoj různě dlouhou dobu. Pokud mu rodiče tuto dobu nedopřejí, může se později u jejich potomka vyvinout přehnané puntičkářství a chorobná pořádkumilovnost, nadměrná šetrnost či různé neurózy.
Pokud dítě nechce na nočníček, doporučují zahraniční odborníci nenutit je, ale počkat, až bude mít zájem samo. Můžou je ale nenásilně motivovat. Nejlepší je jít mu příkladem - vzít dítě s sebou na toaletu a dovolit mu přihlížet. Jeho zájem o věc může povzbudit, pokud ho necháte, aby samo zvedlo prkénko, spláchlo a podobně. Nedržte dítě na nočníčku déle než tři minuty, jinak má pocit, že je na ně vyvíjen nátlak, a začne se vzpírat. O vylučování mluvte jako o něčem zcela přirozeném, co je vlastní všem lidem (což je ostatně pravda).
Nevzbuzujte v dítěti pocit ošklivosti, neříkejte, že to, co je v nočníčku, je fuj, naopak ho chvalte za to, co úspěšně "vyrobilo". Výhodou je začínat s učením na nočníček v létě, kdy děti běhají nahaté a dokážou si nucení na malou i velkou potřebu lépe uvědomit. V každém případě je dobré oblékat je do pohodlného a volného oblečení, které si dokážou samy rychle svléknout a zase obléknout.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | 11. září 2014 v 23:26 | Reagovat

Ahoj Holky, my to zvládli podle tohohle povídání: http://www.erada.cz/?p=934 . Jednoduché, jasné a fungovalo to. Podpořili jsme to tím, že bylo léto, malá chodila nahatá a co nejvíc venku. Pa Lenka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama