Blog pro ženy s dětmi i bez nich, ale i pro muže

Svatba ve světě

21. března 2006 v 10:33

Klasickou českou svatbu zná dneska každý a snad není třeba ji připomínat. Její podoba se však vyvíjela po staletí a procházela různými proměnami.
Svatební obřad a zejména oslavu ovlivňovaly nejen proměňující se potřeby lidí na venkově či ve městě, ale také módní praktiky přivezené ze zahraničí. Dříve se vysoce postavené rodiny orientovaly na zvyky Paříže či Vídně, dnes se nám například do české svatby pomalu zaplétá americké házení kytice.
Možná by bylo zajímavé pozastavit se u svatby vonící trochu více exotikou - v Íránu. Dnešní podobu celého rituálu namlouvání zde velmi ovlivnila nedávná válka. Mladí muži umírali se zbraní v ruce, a tak jsou v dnešní populaci ženy ve značné převaze. Rodiče mladé nevěsty si přejí svoji dceru provdat (což z výše uvedeného důvodu není jednoduchý úkol) a proto při návštěvě rodiny potenciálního ženicha nabízejí podle svých možností co nejlepší věno. Ženichovy rodiče přijímají většinou více nabídek, poté je zváží a předloží svému synovi. Doba, kdy vybírali nevěstu oni, je už i v Iránu dávno pryč. Rozhodnutí je na ženichovi, i když zvažuje doporučení rodičů.

Jakmile je o nevěstě rozhodnuto, scházejí se opět rodiče, aby sepsali svatební smlouvu. Tento dokument je velice důležitý, neboť musí obsahovat mnoho náležitostí: co kdo přináší do manželství, uspořádání mezi budoucími manželi nejen po svatbě, ale i po případném rozvodu. Rozvod není už ani v Iránu neobvyklý, zvláštností je pouze to, že je - li žena rozvedená, v naprosté většině případů už zůstává sama. Sňatek muže (a těch je zde opravdu málo) s rozvedenou ženou nepřipadá v úvahu. Proto se nevěstiny rodiče snaží vyjednat co nejlepší podmínky pro zajištění života své dcery po eventuálním rozvodu, zda jí ženich nechá dům, auto, hotovost či nějakou rentu. Vše závisí na tom, v jakých společenských a jak movitých kruzích se pohybují a co mohou požadovat, aby svoji dceru provdali. Mladí lidé jsou při podpisu smlouvy většinou liberálnější, rodiče naopak požadují více záruk a jistot.

Jsou-li obě strany spokojeny s dojednanými podmínkami, podepíše se smlouva a určí se datum svatební oslavy. Mladý pár se od té chvíle považuje za zasnoubený a o nevěstu ani ženicha by se již neměl ucházet nikdo jiný. Potřebné formality se vyřídí na úřadech, civilní obřad v podobě tak jak jej známe u nás v Íránu není. Pokud novomanželé nemají dost finančních prostředků, nemusí svatební oslava proběhnout bezprostředně po sňatku. Není výjimkou ani roční odklad. Samotná oslava bývá totiž velmi bohatá a nákladná, každá rodina se snaží připravit tu nejlepší. Podoba oslavy se liší podle společenské vrstvy, místa i náboženství. Například v Teheránu trvá pouze jeden den, zatímco na venkově a malých městech se slaví třeba i tři dny.

Svatební tabule obsahuje nejlepší a nejvybranější jídla, zejména kvalitní rýži a kebab, nesmí chybět velký dort a hlavně spousta sladkostí. Alkohol se nepodává, jeho konzumace je v Íránu zakázána. Většina rodin (zejména byl-li někdo z jejích členů v zahraničí) ale nějaký má, hostům jej však plošně nenabízí. Podobně opatrní musejí být při oslavách s hudbou, která rovněž není povolena ve všech podobách. Při svatbě se ovšem ve většině případů podaří hudbu zajistit a tak bývá hostina se vším všudy a tedy i s kapelou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama