Blog pro ženy s dětmi i bez nich, ale i pro muže

Výměna manželek

21. března 2006 v 12:04
Výměna manželek je pořad životního stylu. Je to pořad z rodiny reality show. Na rozdíl od jiných reality show, které jsme v této zemi mohli vidět, ukazuje reálné lidi v jejich reálném prostředí a zachycuje, jak odlišně české rodiny žijí.
Reality show Výměna manželek se u diváků setkává s obrovským úspěchem. V unikátním projektu jde o to, že si dvě ženy vždy na deset dní vymění své rodiny i s manželi a dětmi. Jaké radosti a strasti je při tom potkávají? Připomeňme si, jak svou historicky první výměnu, k níž v ČR došlo, prožívaly protagonistky prvního dílu Alena Kubíčková (43) z Prahy, matka Matěje (17) a Tadeáše (14), a Eva Němcová (30) ze Žeravic, matka Aničky (3) a Štěpána (1).
Paní Alenu příchod do nové rodiny hodně překvapil. Štáb TV Nova ji vysadil v malé jihomoravské vesničce Žeravice před nedostavěným domem, kde se po zahradě proháněli dva obrovští psi. "Nevěděla jsem, jaké děti na mě čekají. Když jsem se dozvěděla, že to bude mimino, které na mně bude deset dnů závislé, málem mě museli křísit," říká dnes už s úsměvem paní Alena. Pak ale spatřila obě roztomilé děti, obava z ní spadla a hned jí bylo jasné, že v nich problém nebude. "Větším překvapením byl pro mě jejich táta, který mi už na první pohled nesedl. Zdál se být kliďas, ale nekomunikativní, pocity se v něm sbíraly a potom najednou vybuchl. Bylo to tím, že s ním nebyla řeč. V televizi jste ostatně mohli vidět, že jsme se chytli i spolu," vzpomíná Alena. Situaci ale brala jako příležitost a poprala se s ní.
S odstupem času dnes za nejhorší, co jí za těch deset dní v nové rodině potkalo, považuje jen to, že se nemohla dívat ani na jeden z ligových hokejových zápasů, protože v Žeravicích nešla televize. Alena Kubíčková je totiž skalní fanda hokeje a kvůli němu je schopná jet kamkoli. Hokejové "strádání" jí naštěstí vynahradila živá a upovídaná tříletá Anička i hodný Štěpánek.
Přesto, že Alena k celé věci přistupovala s nadhledem sobě vlastním, prožila si na Moravě nervy, které jí ubraly pět kilo na váze. "Uvařila jsem jídlo, ale jakmile jsem vzala lžíci do ruky, zapnuly se kamery a to není vůbec nic příjemného!"
Přihlásit rodinu do Výměny manželek bylo nápadem jednoho ze synů paní Aleny. "Viděl upoutávku v televizi, přišel za mnou a povídá: ,Mami, vždycky říkáš, že bys nás nejradši na měsíc opustila, ale bojíš se, že se o sebe nepostaráme, tak teď máš příležitost. Prý jsem nekonvenční a roli mámy v jiné rodině bych i před kamerami zvládla, proto jsem na to kývla." I Když kluci i její muž všechno zvládli na jedničku, do podobného projektu by Alena Kubíčková prý už nikdy nešla.
Eva Němcová a její manžel se do Výměny manželek přihlásili proto, že to chtěli zkusit a také proto, že si mysleli, že to bude legrace. Rychlost, s jakou je vybrali, je sice zaskočila, ale pak už nešlo couvnout. "Pro paní Alenu jsem tady nechala manuál, co děti jedí, kdy spí a tak podobně. Nepsala jsem tam nic o úklidu, protože jsem si myslela, že to je taková samozřejmá věc. Bohužel v tom jsem se spletla," říká Eva.
Ani ona nevěděla, jaké děti na ní v nové rodině čekají. Když zjistila, že jsou to dva kluci v pubertě, bála se, že to nezvládne, ale nakonec bylo všechno v pohodě. Nová rodina ji všakpostupem času docela zklamala. "V televizi to vypadalo, že jsem až příliš nespokojená, ale já jsem to prostě neuměla skrýt. Pan Kubíček mě vzal jednou do hospody na karty, ale vůbec se mi nevěnoval a bavil se jen se svými přáteli. To se mi tedy vůbec nelíbilo. Alena u nás měla mnohem lepší program. Pořád jezdili na výlety, prostě se nenudila, já tam ano," stěžuje si Eva. I v jejím případě jí to vynahradily děti nové rodiny. Matěj a Tadeáš Kubíčkovi byli podle jejích slov moc fajn, šikovní, pomáhali jí a dobře se učili. Nic nemusela říkat dvakrát. Také žádný zásadní problém řešit nemusela, ale až příliš volný životní styl rodiny jí nesedl. "Měla jsem pocit, že například vaření jsem jim tam skoro zavedla. U mě jsou na prvním místě děti, mám prostě odlišné priority," vzpomíná Eva na dny strávené v cizí rodině. Ukázalo se, že i pro jejího muže Evžena byla Výměna manželek velká fuška. Za těch deset dní zhubl o osm kilogramů a návrat vlastní ženy přijal s velkou úlevou a ještě větší radostí.
I když závěr prvního dílu reality show Výměna manželek patřil rozepři mezi oběma ženami, přesto obě rodiny desetidenní pobyt v cizí rodině a navíc s kamerou v zádech berou jako novou životní zkušenost, která je do určité míry obohatila.
Výměna manželek: první dobrovolné stop!Dvě Denisy si v rámci unikátního projektu TV Nova Výměna manželek vyměnily své rodiny. Na jednu čekala klidná vesnice, na druhou ruch velkoměsta. Jedna má dětí pět, druhá jen jedno. Obě aktérky hodně sledovaného dílu jsme navštívili v jejich domácím prostředí, vyslechli jejich příběhy a zaznamenali, co vedlo k předčasnému ukončení vzájemné výměny… Pět dětí vyměnila za jedinéDenisa Janušová žije na vesnici a před třemi lety jí čáp donesl hned čtyři dárečky najednou. Čtyřčata se jmenují Martin, Zdeněk, Anne-Marie a Denisa. Pátým dárečkem je dnes už třináctiletá Dominika. Se svými sourozenci musí pomáhat, protože na jednu maminku je jich prostě hodně. Do vesničky Blišice jsme přijeli po poledni. Zaparkovali jsme na návsi, z okna protějšího domu se linuly zvuky dětského pláče, smíchu, pištění… Věděli jsme, že tady jsme správně. Ve dveřích nás přivítala maminka s dítětem v náručí. Pokukovali jsme, kam se schovali ti další. V pokojíčku jsme si připadali jako u sedmi trpaslíků, s tím rozdílem, že malé postýlky byly "jen" čtyři. Zbytek dětí jsme našli ve skrýši pod gaučem.
Z velké rodiny do malé "Jaké to bylo, ocitnout se v rodině, kde mají jen jedno dítě? Normální," směje se Denisa Janušová. "Každý má ale jiný způsob výchovy a své děti vede jinak, tam se naše postoje rozcházely," vzpomíná Denisa na soužití s jinou rodinou. "Neshody jsem měla s tatínkem, který si prostě proplouvá životem a nic neřeší. Tento způsob mi nevyhovuje. Jeho dcera Julinka by potřebovala v některých věcech usměrnit. U svých dětí bych například nesnesla, aby se desetkrát denně samy převlékaly… Holčička byla milá, akorát trochu rozmazlená." "Táta byl problém!" "Julinka mě vzala v pohodě, hůř na tom byl tatínek Jakub. Když jsem například Julince řekla, aby si po sobě uklidila, tatínek na to reagoval, že nemusí. Moje autorita byla v tu ránu v háji," vypráví pětinásobná maminka. "Když Julinka ví, že to nemusí dělat, je samozřejmé, že to dobrovolně neudělá," dodává. Co se mezitím dělo doma "S manželem jsme si, po domluvě s paní režisérkou, telefonovali. Byl psychicky úplně vyřízený, protože všechno leželo na něm. Doma máme rozdělené role, on vydělává na nás na všechny (a to není žádná legrace) a já se starám o domácnost, teď najednou musel zůstat doma a na všechno dohlížet. Ten týden se na něm hodně podepsal, vlastně na nás na všech. Škoda jen, že kamery nemohou ukázat všechno," vzpomíná Denisa. "Paní moc nešla například ani jízda s kočárky, to já zvládám v pohodě sama. Ale je pravda, že to všechno je otázkou cviku." Po návratu domů "Pár dní jsem tady nebyla a děti mají naprosto změněný rytmus. To, co jsem celé ty tři roky budovala, se najednou sesypalo," zoufá si maminka. "Děti se budí kolem šesté sedmé hodiny. Potom uděláme snídani a vypravíme Dominiku do školy. Za normálních okolností děti kolem desáté hodiny usnuly a to byl čas, kdy jsem byla schopná připravit oběd a pouklízet… Teď je to jinak a já se z toho můžu zbláznit," dodává. "Ale věřím, že všechno zase zvládneme. Za pár dní jdu s dětmi k psycholožce, abychom si s ní o tom všem popovídali. Zvládnout čtyři malé děti je opravdu těžká věc, ale podnikala jsem a pracovala s dětmi, takže nějakou průpravu mám," směje se. Nejtěžší pro ni byly hádkyDenisa Cziczeová má se svým manželem příjemné kadeřnictví a dcerku Julinku. Žije v Praze, ale díky pořadu Výměna manželek se podívala i do malé vesničky na jihu Moravy. Pozvala nás k sobě do kadeřnictví, kde jsme si při zvuků fénu a cvakání nůžek povídaly o pár dnech života se čtyřčaty a v cizí rodině. Přiběhla s malým zpožděním a za ruku vedla svou malou dcerku Julinku. Kupodivu to vůbec nevadilo, protože si mě mezitím vzal do parády její manžel Jakub, který se mi snažil na hlavě vytvořit nový účes. Denisa Cziczeová ztěžka usedla na židličku a hned mě varovala, že je hrozně stydlivá a že jí povídání asi nepůjde. Zamyslela se a začala vzpomínat na to, co před pár týdny zažila: "Když jsem v televizi uviděla upoutávku, věřila jsem, že to bude hlavně o dětech. Tehdy jsme si řekli, že jsme průměrná rodina, na které je nejzajímavější naše dítě, a že bychom to mohli zkusit," začíná své povídání. Čtyři malé postýlky To ještě netušila, že jí pro výměnu vyberou rodinu, kde se bude muset starat hned o tolik ratolestí. "Když jsem viděla čtyři postýlky, byl to šok, ale přišla jsem bojovat a věděla jsem, že se o ty malé děti po určenou dobu postarat prostě musím. O ně mi hodně šlo a já jsem se snažila, aby se jim po mámě stýskalo co nejmíň. Dominika, jejich starší sestra, tam funguje jako druhá máma," vzpomíná Denisa. "Když se nad Dominikou zamyslím, je mi jí trochu líto, protože nemá téměř žádné dětství. Nevím, jak to funguje normálně, ale myslím si, že většinu jejího času jí zabere starání se o čtyřčata." Rodina s takovým počtem dětí má nárok na pečovatelku. "Když jsem se zeptala, proč nemají pečovatelku, pan Januš mi odpověděl, že už jich měli pět, ale s žádnou nebyli spokojeni. Myslím si, že problém byl spíš někde jinde..." Boj o získání důvěry "Pomineme-li konflikty s otcem, nejtěžší při kontaktu s čtyřčaty bylo získat si jejich důvěru. Aby mi děti vůbec dovolily se jich dotknout. Navíc každé z nich je prostě jiné," říká Denisa. Poznat povahu dítěte a přizpůsobit se jí není snadné, navíc když na to máte jen pár dní. "Dalo mi hodně práce, než jsem se zorientovala v jejich povahách a náladách." A co problém s rozeznáváním čtyř téměř stejně vypadajících dětí? "To víte, že jsem si je ze začátku pletla, ale našla jsem si poznávací body," směje se Denisa. "Dobrovolně končím!" "Za deset dní lidi nepoznáte natolik, abyste je mohli soudit. Ale moje pocity byly spíše negativní. Myslím si, že druhá rodina je až příliš nepřístupná a z toho věčného každodenního stresu prostě převážila negace nad vším ostatním," zamýšlí se Denisa. V Blišicích vydržela místo deseti jen osm dní a pak celé klání vzdala. "Myslím si, že děti jsem po čase už dokázala zvládnout, ale největším vrcholem pro mě bylo, když mě otec čtyřčat začal i ošklivě slovně napadat," vypráví dál. "Poslední dny jsem mu říkala, ať si jde dělat své věci, že děti sama zvládnu, vykoupu, nakrmím, uspím. On ale uměle vyvolával hádky," tvrdí Denisa. "Nakonec musela přijít i psycholožka, která s panem Janušem o všem mluvila a radila mu, jak celou situaci zvládnout. Chápu, že pro něj bylo všechno bez vlastní manželky najednou těžší, ale zašel až příliš daleko. Proto jsem to nakonec vzdala," dovyprávěla. "Ještě donedávna jsem byla dost naivní a o lidech smýšlela jinak. Naše rodina je hodně pohodová a já jsem tvor nekonfliktní, proto jsem byla ráda, když jsem se po skončení vrátila zase zpátky domů," uzavírá svůj pohled Denisa.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 eva zomerova eva zomerova | E-mail | 11. února 2008 v 16:32 | Reagovat

chtěla bych se  přihlásit do souteže výmena manželek děkuji zomerova

2 martina paruzova martina paruzova | 2. března 2008 v 15:31 | Reagovat

chtela bi sem se prihlasit do vymeny manzelek bo vim mozna ze by nam to prospelooo

3 karla karla | E-mail | Web | 3. listopadu 2013 v 10:47 | Reagovat

Ještě že si mezi sebou nemění i snubní prsteny

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama