Blog pro ženy s dětmi i bez nich, ale i pro muže

Co vám zaměstnavatel může?

28. dubna 2006 v 8:29 |  Kariéra
Trávíte pracovní dobu mailováním s kamarádkou? Nebo raději hrajete na počítači hry či pročítáte nejrůznější stránky, které ovšem s vaší prací nemají nic společného?
A bojíte se přitom zaměstnavatele, nebo tomu necháváte volný průběh s tím, že zrovna vás určitě nebude nikdo kontrolovat? Na co vlastně má zaměstnavatel právo a na co ne?
Bohužel současná právní úprava této oblasti je zatím nedostatečná, a to jak s ohledem na právo zaměstnavatele chránit svůj majetek, případně kontrolovat výkon práce zaměstnanců, tak vzhledem k právu zaměstnance na určitou míru soukromí na pracovišti. Podle Listiny základních práv a svobod lze právo na ochranu soukromí omezit či do něj zasahovat pouze na základě zákona. Z toho vyplývá nutnost upravit uvedenou problematiku jasným a přehledným zákonem. Stane se takovým předpisem nový zákoník práce, který stále ještě prochází schvalovacím procesem? Na to si ještě budeme muset počkat.
Odposlouchávání telefonů a sledování korespondence
Zde je třeba si uvědomit, že telefonní hovory uskutečněné z pracoviště spadají do oblasti soukromého života. A tento soukromý charakter se neztrácí jenom proto, že jsou vykonávány z práce, nebo že se mohou týkat veřejného či pracovního zájmu. Totéž platí i pro mailové zprávy.
Tajemství zpráv přenášených telefonem či e-mailem je chráněno § 239 trestního zákona, a to nejen samotný obsah zprávy, ale také údaje o volaném čísle, datu a čase hovoru, délce jeho trvání apod. Zaměstnavatel tak nemůže bez výslovné opory v zákoně porušovat důvěrnost těchto informací.
A jak se tedy může zaměstnavatel účinně bránit? Prvním krokem může být vydání pracovního řádu či obdobného vnitřního předpisu, který zakáže používání jiných než služebních telefonů či e-mailů na pracovišti (samozřejmostí u takového předpisu by mělo být vymezení, co se považuje za služební hovor či mail). O všech "příkazech i zákazech" z této oblasti by měli být zaměstnanci předem a v dostatečné míře informováni.
Důležité je však mít na paměti, že e-mailová zpráva doručená zaměstnanci pomocí elektronické komunikační sítě je i po doručení zprávou soukromou a proto i po jejím doručení nemůže být detailně po obsahové stránce kontrolována ani zaměstnavatelem či spoluzaměstnanci. Protože však jde o mailovou stránku zaměstnavatele, má tento právo rámcově (tj. kdo, komu, předmět zprávy) kontrolovat jak příchozí, tak i odchozí poštu.
Kamery na pracovišti
Zákoník práce schvaluje snahu zaměstnavatele chránit svůj majetek, v jednom svém ustanovení dokonce stanoví, že zaměstnavatel je povinen soustavně kontrolovat své zaměstnance zda plní pracovní úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám. Soustavná kontrola dodržování předpisů a pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nezbytná ke zproštění se zodpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu či nemoci z povolání. V zájmu ochrany majetku zaměstnavatele mu zákoník práce dokonce umožňuje provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci přinášejí nebo odnášejí od zaměstnavatele, a to včetně prohlídek zaměstnanců.
Zaměstnanec je také povinen se na pokyn vedoucí podrobit zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
Ustanovení, které by zaměstnavateli umožňovalo instalovat kamerový systém, sledovat telefonické hovory zaměstnanců nebo jejich korespondenci, však v zákoníku práce nenajdeme.
Naopak skryté sledování zaměstnanců zpravidla představuje nepřípustný zásah do soukromí těchto osob. Máte ale možnost projednat svůj záměr se zástupci zaměstnanců (např. odbory), promítnout jej do svých vnitřních předpisů pracovního řádu apod., a především v příslušných prostorách zajistit vyvěšení informativních cedulek. Vyhnete se tak možným námitkám ze strany zaměstnanců proti porušení jejich soukromí.
Má-li např. kamera sloužit ke sledování plnění pracovních úkolů zaměstnance, je nutno vyjít z povahy těchto pracovních úkolů, a nelze připustit sledování zaměstnanců i na místech, kde nevykonávají práci nebo v čase, kdy nejsou povinni práci vykonávat např. v době pracovních přestávek.
Ve vnitřních společných prostorách objektu zaměstnavatele (schodiště, chodby) lze kamerový systém bez problému rozmístit. K ochraně práv snímaných osob by mělo postačit rozmístění cedulí informujících o sledování. Pokud však z takového sledování již vzniká systematický záznam (zejména pokud zaměstnavatel snímá pracoviště zaměstnance), lze z občanského zákoníku odvodit nutnost získat předchozí souhlas zaměstnanců s permanentním monitorováním. Bez něj není možné zaměstnance sledovat. Uvedený souhlas lze samozřejmě kdykoliv odvolat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama