Blog pro ženy s dětmi i bez nich, ale i pro muže

Leden 2007

Testík

22. ledna 2007 v 18:48

Perly našich mužů

12. ledna 2007 v 20:48 Moje redakce

perly našich mužů....

Měla k nám včera nečekaně přijít návštěva,v ledničce vymeteno i poslala jsem svého muže do Tesca nakoupit.Povídám : "Drahý,v kuchyni máš lísteček,co máš koupit" a šla jsem si po svém.Sedl do auta odjel a za 15 minut telefon-prosím tě,jak mám koupit 250 gramů hladké mouky ? Místo lístku s nákupem-velkým jako kráva,mi sebral recept na buchtu,který jsem měla položený u počítače a jel podle toho nakupovat.
Mě pobavil, když mi "ukrad" ve sprše peelingový sprchový gel (byl línej si dojít pro svůj) a povídá: Prosím tě, jak to tady máš dlouho? Dyť je v tom nějakej písek nebo co, to je zkažený, ne?
Můj syn byl na podzim se svým tátou na víkendu v horách. Přijeli a já se ptám, co to má syn na sobě? Tatínek, že prý jsem mu asi koupila nový tepláky, ne? Synek běhal celý víkend venku v pyžamových kalhotách. V čem spal, netuším.
Je to už dávno, dcera byla v jeslích. Tatinek ji sel konecne poprve vyzvednout. Rekla jsem mu "Jitka ma kyblicek". Pro nas zensky je samozrejme, ze se jedna o znacku na satnicce. Co myslite, ze hledal? Ano, samozrejme hledal kybl, ve kterym ma dcera obleceni. Neni to poklad?
on je peclivy, presny matematik, ale je treba naprosto presne nazvat polozku, kterou chcete koupit, protoze jinak neprinese nic. Tak treba "Šlehačku neměli". "Neměli? A koukal ses tam vedle jogurtu?""Jo, koukal, ale nemeli. Meli tam 12% a 18% smetanu ke slehani, ale slehacku NE!" A nedelej ze mne blbce!
vrcholnym kouskem bylo "Kup mi vlozky". Napsala jsem mu na listek "Libresse, oranzovy obal, na kterem maji vpravo dole 5 hvezdicek a z toho 3 buou plne a 2 vpravo jen obrysy".
Jenze! V te dobe se zrovna u techhle vlozek menil obal, skoro stejny, jen tech hvezdicekk tam najednou udelali misto 5 jen 4. No a byl v prd.... Volal mi z Delvity, vztekal se u regalu do telefonu na cele kolo, at mu reknu "presny nazev tech vlozek" - ale ten ja si samozrejme nepamatuju, tak jsem ho pozadala, at mi PRECTE ty nazvy - a tak zacal nahlas do telefonu slabikovat "Libresse Ultra Fit and Slim, Libresse....." Ja uz nevim, co prinesl, ale myslim, ze zakaznici i prodavacky v Delvite meli tehdy docela vesele odpoledne. A rikal, ze uz mi nikdy vlozky kupovat nepujde.
Můj muz jen tak mimochodem povida : Ja jsem ani nevedel, ze mame pracku se susickou!Já na to : no to teda nemame.On: no to je divny, ja jsem vypral pradlo a kdyz jsem ho vyndal, tak bylo suchy! No ale stejne jsem ho povesil na balkon, aby doschlo.!!! Ano, pradlo bylo suche, protoze nepovolil vodu! Pracka tudiz neprala, on vyndal ty svy smradlavy a spinavy fusekle a jeste je povesil na balkon !
Já jsem nedávno mého drahého nachytala, jak utírá prach na televizi svýma ponožkama. Na můj zděšený výkřik reagoval slovy: No co, stejně se budou prát...
Můj muž jel jednou na služebku a místo sprcháče si vzal můj kondicioner na vlasy. Když jsem se ptala, co s ním dělal, tak prý myl (i vlasy) prý mu bylo divný, že to nepění, ale asi prý nějaká novinka...
Můj muž miluje ty sladké čokoládové kokosové tyčinky, oplatky, banánky v čokoládě atd.Při nákupu v Kauflandu ukládáme všecho do tašek páté přes deváté a doma to vyklopíme a uklízíme kam
patří.Manžel iniciativní jal se vybalovat nákup a své zamilované tyčinky si odnesl do svého šuplíku.Jenže se mu k těm dobrotám přimíchala i jedna malá náhradní kostka do WC, co se dává do obalu a zavěsí v záchodové míse.
Večer u televize slyším jako vždy typické rozbalování a šustění, křupnutí, cucání a najednou vyskočil z pohovky, rozsvítil a zařval:"Fuj, co to dělají za hnůj, zase nějaká inovace...". No zkrátka, mlsný jak pes a už neví co by sežral.
Byla jsem v porodnici a chtěla jsem po manželovi koupit balení neperlivé vody, prsní vložky a toaletní papír. Dostala jsem balení minerálky, odličovací tampóny a papírové kuchyňské utěrky...
Uvařila jsem hrachovou polévku, dojedli jsme jí a já jsem napustila vodu do hrnce, aby se odmočil. Druhý den jsem přišla z práce později než manžel a ptala jsem se jestli má hlad. Odpověděl, že dojedl tu polívku.......
Muž jel výjimečně do práce autem, stál u semaforu, tak chtěl využít čas tak, že si koupí noviny, najednou vidí jak kolem jede tramvaj, kterou běžně jezdí, tak se za ní rozběhl a dojel s ní do práce... Když šel z práce vzpomněl si, že jel autem a auto nikde, tak volal na policii, že mu ukradli auto... a policajti říkali: "Tak to jste byl vy kdo nechal auto na křižovatce???"
Manžel jel na služebku do Francie. Ptal se mě, co bych chtěla přivézt jako dárek. A protože si radši oblečení, parfémy a šminky kupuju sama, tak povídám: Třeba nějakou masku na obličej. Ráno před odjezdem mě budí: Prosím tě, jaký máš číslo obličeje???
Vcera jsem koupila chlebove placky Pita. Dala jsem je do zasobniku na chleba a kdyz muj muz opet prolezal, kde by co zbastil, prisel za mnou s temi plackami a on se pta "je tohle k jidlu" no a ja, prave v dobre nalade mu rikam "ne to je novy toaletni papir" a od odpovedel, tak proc to je mezi chlebem?
on je silně pod pantoflem ale jednou za čas se vzepře a uteče do hospody, a když už je venku tak chlastá do rána. Při jednom takovém výletě dorazil k ránu k jejich peneláku totálně na mol,vyšlapal schody (nemají výtah) a protože se nemohl strefit klíčem do zámku začal bouchat na dveře a zuřivě zvonit na ženu a při tom ječel "ty vole neser mě a pusť mě domů, Andreo, votevři!" takhle tam řval a bouchal hodnou chvíli, v tom přilítla manželka z vyššího patra, jednu mu flákla a táhla ho domů....
Já jsem včera pekla rebarborový koláč, ruce opatlané od těsta a zapomněla jsem si vystříkat plech takovým sprejem místo vymazání. NO a s těma zapatlanýma rukama říkám manželovi: "Mohl bys mi, prosím Tě, vystříkat pekáč?" Jeho překvapený výraz vidím ještě teď a když se mě zeptal s mrknutím oka: "Teď když děti nespí" ???


Adam a Eva...

12. ledna 2007 v 17:29 Moje redakce
A Bůh řekl:
-Adame, jdi do údolí.
Adam se zeptal, Bože, co je to údolí?
Bůh vysvětlil. A potom přejdi řeku.
Adam se zeptal: Co je to řeka?
Bůh vysvětlil
A později dodal.
-Adame, vystup na horu.
A Adam se zeptal, co je to hora?
Bůh vysvětlil.
A později dodal.
-...Na druhé straně najdeš jeskyni.
Adam se zeptal:
-Co je to jeskyně Pane?
A Bůh zase vysvětlil a pak pokračuje:
-Adame v jeskyni najdeš ženu...
Adam se udiveně zeptal:
-
Můj pane, co je to žena?
Bůh pokračoval a přikázal:
- Chti tě rozmnožit.
Adam se zeptal:
Jak to mám udělat?
A Bůh zase vysvětlil.
a Adam odešel...
přes údolí; přešel řeku;vystoupil na horu; našel jeskyni; a našel ženu, po 5ti minutách se Adam vrátil.
Pán se velmi podrážděně zeptal:
- Co se stalo ?
Adam se zeptal:
Co je to migréna?

Muži a ženy - a co ženy a ledničky??

11. ledna 2007 v 18:38 Tany zprávičky

Krásná jako

lednička
Pár let po svatbě jsem dosáhla mateřské a manželkovské dokonalosti, mýtu českých žen. Protože jsem se z té Země Dokonalosti vrátila při relativním duševním zdraví, mohu všem, kdož tam míří, poradit, jak se dostat zpět mezi šťastné nedokonalé.
Vstávala jsem tehdy denně mezi pátou a šestou ráno, kdy se budil syn. Odvedla jsem ho do kuchyně, aby nebudil tatínka. Vyčistili jsme si spolu zuby, a zatímco snídal, stihla jsem i rychlý make-up, takže jsem manžela uchránila pohledu na přirozenou zeleň svého nevyspalého obličeje. Syn dostal kostky nebo pastelky, a protože do půl osmé, kdy vstával můj muž, bývalo dost času, stíhala jsem obvykle připravit pořádnou mužnou snídani s kávou, džusem, vajíčky naměkko a topinkou. Obměnou byly lívance, vrchovatě obložené chleby nebo domácí pomazánky. Budila jsem ho veleněžně, pomohla mu najít košile a ponožky, a když odcházel do práce, mávali jsme mu z okna. Během dne jsem stihla všechno: uklidit, nakoupit a připravit teplou večeři i s moučníkem Jít s malým na procházku, uplést svetr, natřít poličky, posekat zahradu. Byla jsem hodně pyšná na to, že když se vracel odpoledne domů, bylo všechno hotové, včetně vychlazeného piva v ledničce. Z té doby si nepamatuji ani jednu manželskou hádku: neutrácela jsem za zbytečnosti, nechodila odnikud pozdě, a pokud chtěl můj muž o něčem mluvit, trpělivě jsem poslouchala. Vždycky bylo vařeno, postaráno, teplo, útulno. Na nic si nemohl stěžovat - a taky si nestěžoval. "Tak co je dnes nového…", ptával se a já pyšně oznamovala, že je všechno v nejlepším pořádku. Bylo, až na drobnosti. Jeho někdejší vřelý polibek na přivítanou se nejprve změnil v lehký polibek na tvář, pak jen v symbolický polibek ve vzduchu a nakonec v přátelské poplácání na zádech. Takové, jakým se vítají chlapi, co jdou spolu na fotbal. To už říkával: "nic nového, že…" a obvykle šel rovnou k ledničce, kde ho s železnou pravidelností čekávala vychlazená desítka.
Naštěstí mi tehdy zbyli kamarádi. "Hele, jaký si myslíš, že je rozdíl mezi tou ledničkou a tebou?" zeptal se mě jeden z nich. Telefonovala jsem mu v noci, téměř potají. "Lednička stojí každý den tam, kde to čekáš. Vždycky ti nabídne něco k jídlu, je tichá, na spotřebu nenáročná. Čistá, bílá, vkusná, ale těžko tomu říkat krásná. Už jsi viděla chlapa, co by vášnivě miloval ledničku? Všimne si jí, až když mu kompletně vyteče na podlahu. Ale to musí po tý louži uklouznout!" Ten večer jsem vypila dvě vychlazené desítky a probudila se až v půl osmé. Nade mnou stál manžel v jedné ponožce a zmačkané košili. Zatímco na pravé ruce držel křičící dítě, v levé třímal suchý rohlík. Tvářil se překvapeně. Za pár měsíců mě už zase vřele líbal a ptal se, zdali jsem vařila, nebo má po cestě z práce něco koupit.
Nebuďte vždycky tam, kde to ostatní čekají. Buďte náročná na spotřebu. Nabízejte jen tolik, co vám dávají, a pořádně hlučte, když je to potřeba. A už vůbec se nebojte čas od času vytéct na podlahu. Dodnes sice nevím proč, ale je jisté, že jen tak vás budou ti kolem milovat.
Takový je zákon ledničky.

Mirka Vopavová